Domů » Všechno o polarizačním filtru - fototahák online i ke stažení zdarma

Všechno o polarizačním filtru

Co se dozvíte v tomto fototaháku?Fototahák 8 - všechno o polarizačním filtru

  • K čemu slouží polarizační filtr?
  • Potřebuji ho?
  • Proč volit polarizační filtr cirkulární?
  • Proč ztmavuje oblohu nestejnoměrně?
  • 10 věcí, které byste si určitě měli ohlídat při koupi
         
         
         

Chcete-li si fototahák prohlížet či stáhnout jako pdf, použijte tlačítko dole na stránce.

     

     Cirkulární polarizační filtr je jedním ze základních fotografických filtrů.
Jeho účinek nelze plnohodnotně nahradit či simulovat softwarově v PC.

K čemu polarizační filtr slouží?

K odfiltrování odraženého bílého světla.
Světlo se v nějaké míře odráží od všech povrchů a odražené způsobuje, že barvy vidíme méně saturované.
Odfiltrujeme-li jej polarizačním filtrem, výsledkem je:

  1. Lepší kontrast a vyšší nasycení barev. Využívá se zejména v krajinářské fotografii.
  2. Odstranění odlesků z hladiny vody, skla, lístků rostlin a obecně nekovových předmětů. Neřeší odlesky od kovových povrchů.
  3. U snímků na větší vzdálenost odstranění namodralého závoje ze vzdušného oparu.

     

Jak a kdy používat polarizační filtr - prohlédněte si video

     

     Světlo polarizované a nepolarizované

Viditelné světlo je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou od 400 do 800 nanometrů. Jde o příčné vlnění, kdy vlny kmitají ve směru kolmém na směr šíření.
( Pro úplnost a aby to nebylo tak jednoduché, elektrická složka kmitá v jednom směru a magnetická ve směru na něj kolmém. Dál se budeme věnovat jen elektrické složce).

Nepolarizované světlo může kmitat v nekonečně mnoha rovinách.
Lineárně polarizované světlo kmitá v jedné rovině.

Rozdíl mezi polarizovaným a nepolarizovaným světlem.Rozdíl mezi polarizovaným a nepolarizovaným světlem. - Znázornění rozdílu mezi polarizovaným a nepolarizovaným světlem.

K polarizaci dochází:

  • Odrazem světla od lesklých nekovových předmětů
  • Rozptylem světla nárazem o částice (včetně mikročástic rozptýlených v atmosféře)
  • Lomem světla
  • Průchodem světla skrz polarizující materiál

K depolarizaci polarizovaného světla dochází:

  • Při odrazu světla na matném texturovaném povrchu
  • Při průchodu mléčným difuzním materiálem (což v přírodě může být například i souvislá oblačnost)

Rozdíl v šíření polarizovaného a nepolarizovaného světlaRozdíl v šíření polarizovaného a nepolarizovaného světla - Schématické znázornění rozdílu v šíření polarizovaného a nepolarizovaného světla.

     Polarizace lineární nebo cirkulární?

Polarizační filtr může být buď lineární, nebo cirkulární.

Rozdíl mezi lineární a cirkulární polarizacíRozdíl mezi lineární a cirkulární polarizací - Znázornění rozdílu mezi lineární a cirkulární polarizací světla.

Lineární polarizační filtr

     Je tvořený polarizační fólií chráněnou mezi dvěma kotoučky optického skla. 

Světlo prošlé lineárním filtrem kmitá v jedné rovině.

Lineární polarizační filtr nelze doporučit pro moderní fotoaparáty.
Přes něj do objektivu prošlé, lineárně polarizované světlo může ovlivnit či zmást činnost autofokusu nebo systém měření expozice.

Cirkulární polarizační filtr (CPL)

     Má za polarizační fólií ještě další vrstvu, která polarizované světlo roztáčí a výsledkem je kruhově (cirkulárně) polarizované světlo, u kterého elektrické pole rotuje. 

Technicky se to děje průchodem přes čtvrtvlnnou destičku (quarter wave plate). Světlo se v jejím materiálu šíří v různém směru odlišnou rychlostí. Rychleji to, které kmitá jedním směrem, než ve směru na původní kolmé.
Výsledkem je rozfázování (posun vln) navzájem.
Posun o čtvrtinu vlny roztočí světlo kruhově kolem směru, kterým se šíří.

Cirkulární polarizační filtr je vhodný pro jakýkoliv fotoaparát. Kruhově polarizované světlo neruší činnost autofokusu ani měření expozice.

     

     Konstrukce polarizačního filtru

     Polarizační filtr je sendvič, složený ze dvou kotoučků skla, které chrání polarizační fólii v prostoru mezi nimi. Obroučku tvoří dvě části, které lze navzájem proti sobě natáčet a tím měnit intenzitu účinku filtru.

Konstrukce polarizačního filtru VFFOTOKonstrukce polarizačního filtru VFFOTO - Znázornění vrstev cirkulárního polarizačního filtru VFFOTO.

Polarizační fólie

se vyrábí z materiálu na bázi celulózy. Celulóza je citlivá na vlhkost, může se zvlnit nebo ji i napadnout bakterie/ houby.
V lepších filtrech bývá proto napnutá a vzduchotěsně uzavřená mezi skly.

Jak polarizační fólie pozmění světlo?

Některé materiály s rovnoběžně uspořádanými, tenkými a dlouhými krystaly či molekulami, propoustí jen světlo kmitající v jednom směru (kolmém na směr protažení).
První komerčně využitelnou polarizační fólii vyrobil v roce 1938 američan Edwin H. Land, který dokázal namísto velkého krystalu vyrobit polarizační fólii. V roce 1932 založil laboratoře LandWheelwright, což otevřelo cestu ke komerční výrobě fotografických polarizačních filtrů. (Společnost se v roce 1937 přejmenovala na Polaroid Corporation).

Skla polarizačního filtru

Kotoučky, chránící polarizační fólii, by měly být z optického skla nejvyšší jakosti a dokonale vyleštěná nejen na vnějším, ale též na vnitřním povrchu. Nedokonalé vyleštění vede ke ztrátě nejjemnějších detailů ve fotografii. Ztráta bývá patrná zejména u delších ohnisek (nad 100 mm). Vnější povrchy by měly být opatřeny vícenásobnými antireflexními vrstvami a také nanovrstvami pro snadné čištění.

     

     Účinek a využití polarizačního filtru

  • krajinářská fotografie
    • saturace barev
    • prokreslení oblohy
    • zvýraznění mraků
    • omezení modrého oparu dálek
  • zátiší, les, rostliny
    • vyšší saturace barev - obzvášť vhodné za pošmourného adeštivého počasí
  • fotografování vody
    • omezení odlesků hladiny ukáže detaily ve vodě
    • prodloužení času zachytí proudění vody
    • vyšší saturace dodá živější barvy okolnímu porostu
  • fotografování zvířat, rostlin, hmyzu
    • omezeni odlesků
    • živější barvy

     

Krajina kolem obce Jetřichovice s ranními mlhami. Foto z Vilemíniny vyhlídky (České Švýcarsko). Sony A7, Nikkor 20-35 / 2.8.
Polarizační filtr zvýraznil mraky v obloze, prosvětlil tmavé lesy, zvýraznil první sluneční světlo v mlze a dosytil barvy.

     

Jak pracovat s polarizačním filtrem?

  • Míra účinku se mění pootáčením obroučky
  • Nejsilnější efekt v pravém úhlu (kolmo) ke směru světla dopadajícího od slunce; ve směru po slunci a proti slunci je účinek minimální
  • NEMÁ vliv na odrazy od KOVOVÝCH předmětů
  • S rozumem u širokoúhlých objektivů - hrozí nestejnoměrné ztmavení oblohy
  • Odfiltruje část procházejícího světla = tím prodlouží expozici; může se hodit stativ
  • Nikdy nešroubovat přes UV filtr ale vždy místo něho! (Více rozhraní sklo/vzduch znamená zhoršení kresby objektivu!)

     

Jak účinek polarizačního filtru závisí na poloze vůči dopadajícímu světluJak účinek polarizačního filtru závisí na poloze vůči dopadajícímu světlu - Znázornění jak závisí síla účinku polarizačního filtru na poloze vůči směru dopadajícího slunečního světla.

     

Ukázka účinku polarizačního filtru na celku i v detailu fotografie

Pro ukázku účinku polarizačního filtrů na vodě jsem vybral podzimní fotografii od velkého vodopádu na Satině v Beskydech.

Fotoaparát Sony A7, objektiv Nikkor 20-35/2,8 (s adaptérem), snímáno v režimu priority clony. Oba snímky jsou pořízené s naprosto stejným nastavením v aparátu i při vyvolání, stejně zmenšené a liší se tedy opravdu jen použitím/ nepoužitím polarizačního filtru VFFOTO CPL PS 77 mm.

Vodopád na na říčce Satině v Beskydech, foto s vyznačením výběru ploch pro porovnání detailů.Vodopád na na říčce Satině v Beskydech, foto s vyznačením výběru ploch pro porovnání detailů. - Červená orámování ukazují části vybrané k porovnávání detailů bez/ s polarizačním filtrem.

     

Mokrý kámen v proudící vodě. Polarizační filtr oteplil barvy do příjemnějších teplejších odstínů, oživil barvu zeleného mechu, ubral odlesky hladině a tím umožnil vidět i struktury pod vodou. Výrazně nasytil i barvy oranžového bukového listí pod hladinou.

     

Javorové listy které výrazně vystupují ze snímku, dokreslují atmosféru podzimu a jasnou žlutou barvou oživí jinak zelené mechové balvany. Bez polarizačního filtru by jejich barva byla mdlá, světle žlutohnědá a s nežádoucím odleskem oblohy.

     

Na mokrém povrchu balvanu polarizační filtr odstranil nepříjemný modravý odlesk oblohy, výrazně zvýšil kontrast a nasycení barev zeleného mechu i naplaveného listí buků a tím posílil podzimní náladu snímku.

     

Na mokrém mechu polarizační filtr odstranil nehezký modrý odlesk, zelenomodrý kámen má teplejší odstín a červenooranžové listí získalo daleko jasnější a sytější barvu. Proudící voda je vyhlazenější a kontrastnější. Částečně polarizační filtr ubral i fialovou chromatickou aberaci na kontrastním rozhraní vody a mechu. Zbylá chromatická aberace půjde snadno odstranit při pozdějším zpracování v editoru.

     

Pro ukázku účinku polarizačního filtru na obloze jsem vybral jarní fotografii rozkvetlého mandloňového stromku z jihoitalského Gargána.

Oba snímky jsou pořízené s naprosto stejným nastavením v aparátu, bez dalších úprav (pouze stejně zmenšené) a liší se tedy opravdu jen použitím či nepoužitím polarizačního filtru VFFOTO CPL PS 77 mm. V zájmu autenticity jsem neretušoval ani tmavý flíček od prachu na snímači.

     Fotografováno brzy ráno po východu slunce.
     Fotoaparát Sony A7, objektiv PC Nikkor 28/3,5 (s adaptérem), snímáno v režimu priority clony.

Gargáno (jižní Itálie) na počátku jara, foto s vyznačením výběru ploch pro porovnání detailů.Gargáno (jižní Itálie) na počátku jara, foto s vyznačením výběru ploch pro porovnání detailů. - Červená orámování ukazují části vybrané k porovnávání detailů bez/ s polarizačním filtrem.

     

     Výřez partie s kmínkem stromu a kamennou zídkou pod ním. Polarizační filtr projasní a zviditelní detaily kresby na zastíněné kůře i na tmavém vápenci ve stínu tarásku.

     

     S polarizačním filtrem vyniknou výrazně kontrastní oblaka na obloze a nasytí i bílorůžovou barvu květů.

     

     S polarizačním filtrem získají vápencové kámeny jasnější šedobílou barvu, hnědooranžové skvrny lišejníku jsou zářivěji vybarvené a bílá oblaka vystoupí z modré oblohy.

     

A jak vypadá snímek po úpravě v editoru v PC?

Gargáno (jižní Itálie) na počátku jara, konečná podoba snímku.Gargáno (jižní Itálie) na počátku jara, konečná podoba snímku. - Upravený snímek, varianta pořízená s polarizačním filtrem VFFOTO. V editoru jsem nepatrně posunul odstín do studenějších barev, srovnal lokální přepaly a vyretušoval skvrnky od prachu na snímači a překážející stébla trav.
Sony A7, PC Nikkor 28/3,5, polarizační filtr VFFOTO.

     

Jak vybírat polarizační filtr?

Doporučení: Na polarizačním filtru nešetřete!

     Nesnižujte optickou kvalitu objektivu laciným CPL filtrem. 
 Kvalitu kresby špičkový polarizační filtr poznatelně nezhorší, nekvalitní ano -a výrazně!

10 věcí, které si ohlídat při nákupu

  1. ujasnit si průměr filtru
  2. vždy cirkulární polarizační filtr
  3. kvalita skla a kresba na teleobjektivech
  4. ochrana polarizační fólie
  5. počet a kvalita antireflexních vrstev
  6. kvalita zakončovacích vrstev
  7. výška rámečku
  8. přední závit
  9. neutrálnost filtru - barevný posun
  10. záruka na filtr

1. Ujasněte si průměr filtru

     Průměr polarizačního filtru volte podle největšího objektivu
     Šroubovací polarizační filtr nemusí být nejvýhodnější kupovat podle aktuálního závitu vašeho objektivu. Tím spíš pokud máte objektivů několik a s různým průměrem - nedoplatili byste se.      Sjednoťte si filtry (polarizační, neutrální šedé...) na jeden či dva větší průměry a přechod z filtrových závitů u menších objektivů vyřešte jednoduchým a levným redukčním kroužkem, takzvaným Step-up ringem.

     Mé osobní doporučení? Sjednotil jsem si filtry na dvou průměrech, 62 mm a 77 mm. 
 77 mm je určitě jeden z nejuniverzálnějších závitů filtrů a v tomto průměru seženete prakticky cokoliv.

2. Volte vždy cirkulární polarizační filtr

     Polarizační filtr nekupujte lineární, chtějte cirkulární
     Lineární polarizační filtr je v současnosti už spíše historickou raritou, naprostá většina dnes prodávaných PL filtrů jsou cirkulární. Cirkulární polarizační filtr je vhodný pro jakýkoliv fotoaparát. Kruhově polarizované světlo neruší činnost autofokusu ani měření expozice. 
 Pokud byste na objektiv nasadili lineární polarizační filtr, nemusí vám fotoaparát zaostřit nebo správně měřit expozici

Jak poznat, že je polarizační filtr cirkulární? Můžete:

  • Přečíst označení; na filtru je napsáno buď slovo "circular" nebo zkratka CPL
  • Podívat se skrz filtr do zrcadla. Cirkulární polarizační filtr bude výrazně světlejší a průhledný při průhledu ze strany závitu pro šroubování na objektiv. Z opačné strany, tj otočený k oku vnějším závitem, bude při průhledu velmi tmavý až téměř černý.
  • Podívat se skrz filtr na odlesk z nekovového povrchu nebo vodní hladinu. Při průhledu ze strany objektivu se při otáčení filtrem bude intenzita odlesku zaslabovat a zesilovat podle polohy natočení. Při průhledu ze strany vnějšího závitu se otáčením míra odlesku nemění (ale může se při otáčení měnit odstín barev).

3. Zajímejte se o kvalitu skla a kresbu na teleobjektivech

Dobrý polarizační filtr musí být z prvotřídního optického skla

I optické sklo fotografického filtru má své třídy kvality

  • Základní (běžné) optické sklo nejnižší kvality ...obvykle se nedozvíte značku či výrobce, u filtru bývá jen uvedeno, že je z optického skla.

  • Střední třída (standardní kvalita) optického skla ... většinou bývá uvedeno, že jde o německé či japonské sklo, někdy i výrobce.

  • Nejvyšší kvalita ... například Schott B270, Schott NBK7, Hoya... u filtru se někdy uvádí značka, typ či druh skla, jindy jen, že jde o optické sklo nejvyšší kvality. Důvodem je pochopitelná opatrnost výrobců filtrů ... použité materiály jsou součástí firemního know-how a není zájem detaily veřejně rozhlašovat.

     Ptejte se na kvalitu podání detailů kresby u teleobjektivů. Proč?

     Každý z obou plátků skla CPL se při výrobě řeže jako tlustší kotouček, následně se brousí a leští na planparalelní (oba povrchy perfektně rovnoběžné), dokonale vyleštěné sklíčko. Operace velice náročná na preciznost a patřičně nákladná.
Ve snaze ušetřit (“co oko nevidí, to srdce nebolí...”) si levnější výrobce může zpracování usnadnit a vnitřní povrchy kotoučků skla, přiléhající k fólii, neleští stejně precizně jako ty vnější.
     Reálně se nic neděje při používání na objektivech kratších ohnisek. Problém nastává u teleobjektivů s ohniskovou délkou zhruba 100mm (ff) a víc.
Při detailním zkoumání kresby na fotografiích zjistíte, v porovnání s fotkou bez filtru, ztrátu nejjemnějších detailů.
 Solidní výrobce by měl sdělit pro jaký rozsah ohniskových vzdáleností je jeho CPL vhodný. Jak na krátkém ohnisku (kvůli riziku vinětace), tak na dlouhém.

4. Zajímejte se jak je chráněná polarizační fólie

     Kvalita polarizační fólie a její napnutí rozhoduje o funkčnosti celého filtru
     
     Polarizační fólie je tvořena podkladem na bázi celulózy. Nikdo prozatím nevymyslel nic dokonalejšího a přitom reálně použitelného.
     Polarizační fólie potřebuje být jednak co nejdokonaleji napnutá, druhak chráněná před vlhkostí i škůdci. Zvlhnutí se projeví zvlněním či zkrabacením, které může mít vliv i na kresbu fotografie. Nemusíte zrovna filtr koupat, své udělá i vlhký vzduch někde na dovolené v subtropech, ale klidně i ve skleníku. Třeba na výstavě orchidejí nebo motýlů ve Fata Morganě.
     Škůdcem mohou být houby či baktérie. Jejich přítomnost se projeví někdy jako vlákénka, jindy drobnými bílými kupkami či hvězdičkami rostoucích kolonií. Najdete-li něco podobného na některém svém polarizačním filtru, bez milosti pryč, zachránit se nedá!

Provedení polarizační fólie

  • Pouze napnutá mezi skly. Základní provedení levných PL filtrů. Neřeší ochranu proti vlhkosti a škůdcům.
  • Vypnutá a celoobvodově mezi skly vzduchotěsně uzavřená (provedení známé jako Kaesemann či Käsemann, podle označení od prvního výrobce). Zajišťuje rovnoměrné napnutí fólie a tím výborné optické vlastnosti, ochranu před vlhkostí i škůdci. Filtry vhodné i do nepříznivých klimatických podmínek.
  • Vypnutá, celoobvodově utěsněná a celoplošně nalepená UV vytvrzujícím lepidlem. Technologie posledních let, používaná u profesionálních filtrů. Zajišťuje rovnoměrné napnutí fólie a tím výborné optické vlastnosti, stejně tak ochranu před vlhkostí i škůdci. Filtry vhodné do nejnáročnějších klimatických podmínek.

     

5. Zjistěte si počet a kvalitu antireflexních vrstev polarizačního filtru

     Dobrý polarizační filtr má vícenásobné antireflexní vrstvy     Antireflexní vrstvy slouží k omezení nežádoucích odlesků světla. Vesměs jde o napařované vícenásobné mikrovrstvičky různých kovových sloučenin.
Přesné složení a technologii nanášení si výrobci drží pod pokličkou jako součást svých výrobních postupů, z pohledu uživatele je důležitý výsledek. Žádné nebo málo účinné antireflexy znamenají nekontrastní snímky s množstvím nežádoucích odlesků.
     Polarizační filtr se obvykle nepoužívá v přímém protisvětle, ale kvalita antireflexů má vliv na pořízené fotografie i v bočním světle.
     U laciných filtrů se v nejlepším případě dozvíte, že jakési antireflexy mají. Nic víc o jejich počtu, natož kvalitě. Solidní výrobci v technických parametrech konkrétně uvádí kolik antireflexních vrstev filtr má.

6. Zajímejte se o kvalitu zakončovacích vrstev

     Moderní polarizační filtr má kvalitní zakončovací nanovrstvy
     Zakončovací nanovrstvy jsou asi nejzásadnější vylepšení fotofiltrů za poslední roky.
Jsou to mikrovrstvičky organických sloučenin, které odpuzují prach, mastnotu, špínu a vodu a tedy zásadně zjednoduší péči o filtry. Nečistoty se na filtr méně chytají a když je třeba čistit, jde to neporovnatelně snáze.
     Velmi zjednodušeně lze funkci nanovrstev připodobnit k samonivelační stěrce, která vyrovnává nerovnosti betonové podlahy. Sebelépe vyleštěný povrch optického skla je, při dostatečně velkém rozlišení na mikroskopické úrovni, všechno možné, jen ne rovná plocha. Nanovrstvy nerovnosti vyplní - a každý ví, že na hladkém povrchu se špína udrží výrazně hůř a voda rozlévá do louziček podstatně méně ochotně. Dík nanovrstvám lze ze skla odstranit i případné kapky vody (neslévají se, ale mají tvar kuliček, povrch je odpuzuje). 

     Jasná výhoda při fotografování v dešti, mrholení, příboji, vodní tříšti a všude tam, kde o vodní kapky není nouze. Voda se na povrchu filtru nerozlije do obtížných loužiček, nýbrž vytvoří kuličky, které stačí vzduchem z balónku sfouknout k okraji skla a pryč z filtru.

7. Všímejte si výšky rámečku

     Polarizační filtr vybírejte s ohledem na ohnisko vašeho nejkratšího objektivu
     Při výběru polarizačního filtru vezměte v úvahu ohnisko objektivu, na kterém bude našroubovaný. Zejména u širokoúhlých objektivů hrozí vinětace - ztmavení rohů snímku. Pravděpodobněji u vyšší obroučky filtru. Proto se pro širokoúhlé objektivy používají tenké ("slim") filtry s obroučkou vysokou jen kolem 3 - 4 mm. Takové jdou obvykle používat už pro objektivy ohnisek 15-17 mm (fullframe). I slim filtry by ale měly mít přední závit.
 Solidní výrobci uvádí od jakého ohniska objektivu lze konkrétní filtr používat.
     Co je to vinětace? Vinětace je vada zobrazení, která se projevuje poklesem jasu při okrajích obrazu na snímači. Rohy se jeví více či méně ztmavené. Vinětací trpí v podstatě každý objektiv, záleží ale v jaké míře bude patrná. Zesílit ji může nevhodná sluneční clona, vysoký rámeček filtru či více filtrů našroubovaných na sebe. Zejména u širokoúhlých objektivů mají význam "slim" filtry s tenkou objímkou, které riziko nechtěné vinětace sníží.
 Vinětaci lze celkem s úspěchem korigovat i při zpracování snímku v editoru.

8. Chtějte každopádně přední závit

     Dobrý polarizační filtr má v každém případě přední závit
     Historicky se kvůli možnému použití na širokoúhlých objektivech vyráběly tenké verze polarizačních filtrů bez předního závitu. Nešla na ně nasadit běžná krytka (bez závitu neměla v čem držet) a dodávala se speciální (a drahá). Dnes se od filtrů bez předního závitu ustupuje, což je jen dobře. 

     Na filtr se závitem vpředu lze nasadit běžnou krytku objektivu. 

     Další důvod pro závit: CPL se nejčastěji používá v bočním světle (nejsilnější účinek je kolmo na směr dopadajícího světla), kdy je žádoucí používat sluneční clonu. Sjednotíte-li si řadu filtrů na jeden průměr, bude vám stačit univerzálně jedna jediná šroubovací sluneční clona - ovšem za předpokladu že vaše filtry mají přední závit.

9. Zajímejte se nakolik je vybraný filtr barevně neutrální a jaký má barevný posun

     Má polarizační filtr barevný posun do tepla nebo do studena?
     Jedním z důvodů, proč používat polarizační filtr, je fotografování vzdálenějších krajin. Polarizační filtr dokáže ve slušné míře odstranit namodralý vzdušný opar, patrný při fotografování dálek a výrazný zejména za poledních hodin. 

     Pro lepší podání barev se už v dobách klasického kinofilmu ve velké míře používaly oteplující polarizační filtry, zvané, dle jejich nejznámějšího propagátora B. Moose Petersona též Moose`s polarizační filtry. Šlo o kombinaci polarizačního a mírně oteplujícího filtru, která, kromě filtrování polarizovaného světla, dodávala fotkám příjemnější, teplejší podání barev bez přemíry modrých odstínů.
     S vyvážením bílé si dnešní digitální fotoaparáty snadno poradí. Přesto je dobré vědět, jestli váš konkrétní polarizační filtr barevný posun má - a zda do teplých nebo studených odstínů. Například pro fotografování krajiny v době kolem západu slunce se na automatiku nelze zcela spolehnout a ruční nastavení dává často lepší výsledky. A při ručním nastavování vyvážení bílé berte vliv filtru do úvahy.

10. Záruka na polarizační filtr

     Na polarizační filtr byste měli mít záruku - nebývá natolik levný, abyste nad případným problémem mávli rukou a pořídili nový.

  • Záruka fotofiltrů zakoupených u prodejce v ČR je pro koncového zákazníka (fyzickou osobu) ze zákona 2 roky; pro podnikatele a firmy rok;
  • Roční záruka je obvyklá i při nákupu ze zemí Evropské unie, složitější může být zaslání reklamovaného k prodejci;
  • Loterií je záruka při koupi ze zemí mimo EU ... reklamace může dopadnout různě - od bezproblémové až po nemožnou

     
Záruka se vztahuje na vady materiálu a zpracování, ale ne na běžné opotřebení či nesprávné zacházení.
S reklamací fotofiltru podřeného pouštní bouří v Nambii nebo šmidláním zaprášeným cípem trička nejspíš neuspějete.
     
Pokud výrobce navíc deklaruje delší nežli zákonnou záruku, z pozice zákazníka jde o nadstandard a signál, že výrobce kvalitě své značky věří.

V takovém případě platí záruka po deklarovanou dobu.
     

Nadstandardní je přístup značky VFFOTO:
Na fotografické filtry poskytuje desetiletou záruku
Pro členy zákaznického Klubu VFFOTO nabízí opravu či výměnu zničeného filtru s 50% slevou

     


vyberte si polarizační filtr značky VFFOTO

     

Fototahák 8 - všechno o polarizačním filtru stáhněte si fototahák: Všechno o polarizačním filtru jako pdf

     

     

zpět na přehled všech článků

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace