Domů » Fotografické filtry » Podzimní fotofiltry

Podzimní fotofiltry

     Podzim je nejbarevnější a fotografy - krajináři bezpochyby nejoblíbenější období roku. Krajina ve slunecním světle už není zoufale letně vypálená s tvrdými tmavými stíny.
Jasné dny se šmolkově modrou oblohou, pásy bílých mráčků a jasnými dálkami, doplňují vybarvující se stromy a ranní mlhy rozlité v údolích.
Druhou tváří podzimu jsou mokré, zatažené dny s měkkým, difúzním světlem a tvary zjednodušenými závojem mrholení až k prazákladům. Mokrá záclona dává vyniknout podstatnému a nepodstatné skryje.

Podzim je dobou fotografů - tuláků.
Se vstáváním před úsvitem a stoupáním do kopců na vyhlídky. Se zelení vodních řas a vířivou abstrakcí stop oranžového a žlutého listí, zachycenou dlouhou expozicí v říčním proudu. S napjatým očekaváním předpovědí počasí. S hrou na náhodu, zda mlhy bude navařeno tak akorát...ne moc, aby zakryla vše, a ne málo, aby ještě zakryla dna údolí.

Podzim je dobou širokých i dlouhých skel, bytelných stativů, panohlav - a fotofiltrů.

Podívejme se na ty filtry, které by ve výbavě určitě chybět neměly.

Na prvním místě jasně kraluje cirkulární polarizační filtr.
Pro krajináře je prostě povinný. Patří k těm nemnoha fotografickým sklíčkům před objektivem, jejichž účinek nelze nahradit ani plnohodnotně nasimulovat dodatečným zpracováním v počítači. Projasní dálky a sebere jim nepříjemný modravý opar. Z modré oblohy vytáhne světlé mraky. Odstraní odlesky na vodní hladině i vlhkém listí. V krajině krásně přirozeně nasytí barvy (tahle skvělá funkčnost nebývá doceňována, přitom já osobně ji pokládám za jednu z nejdůležitějších).
Podle čeho si zvolit správný polarizační filtr, na základě kterých parametrů vybírat a jak nenaletět se dozvíte v článku “Jak si vybrat polarizační filtr?”.

V těsném závěsu za polarizačním filtrem se drží krajinářské neutrální šedé filtry.
Ty silnější, které dovolí protáhnout expozici minimálně na desítky sekund. Rozmáznou efektně bílé mraky do oblačných pásů, které evokují jejich plynutí. Vodu v pohybu nadýchnou do “mlhy” či “mléka”. Dovolí pořídit snové fotografie mořského pobřeží, ale stejně tak tajuplnost hrází podzimních rybníků. Udělají rozmáznutý kolotoč z krouživého víření opadaných listů v tůni
Který šedý filtr a podle čeho si vybrat vám napoví článek “Jak si vybrat ND filtr”.

Neutrální šedé filtry jsou velice návykové a kdo je jednou vyzkouší, obvykle skončí u celé sady. Pro začátek jako minimum doporučuji dvojici velmi silného ND2000x a slabšího ND64x, se kterými zvládnete naprostou většinu situací z (nejen) podzimního krajinářského fotografování.
Proč právě tyto dva a jaké další má smysl pořizovat se dozvíte v článku “Jak si budovat sestavu ND filtrů”.

A mnoho dobrých rad jakým způsobem s neutrálním šedým filtrem pracovat (nejen v podvečer) najdete v článku “Jak na filtry pri podvečerním fotografování dlouhými expozicemi”.

Patříte-li k příznivcům krajinářských východů a západů slunce, snímaných jedinou expozicí, je pro vás určena elita: čtvercové ploché fotofiltry do držáku 75 či 100 mm.
Primárně přechodové, u kterých lze posunováním nahoru a dolů měnit polohu rozhraní mezi tmavou a průhlednou částí tak, aby přechod odpovídal skutečné poloze horizontu. Jsou určené pro vyrovnání výrazných rozdílů v jasu, typicky mezi velmi světlou oblohou a postatně tmavší krajinou ráno a v podvečer. V držáku je lze kombinovat s polarizačním filtrem ( zvýrazní oblaka ), ale místo “přechoďáků” lze do drážek nasadit též čtvercové silné krajinářské ND filtry. Výhodou takového řešení, oproti šroubovacím silným ND filtrům, je menší riziko vinětace a tedy možnost používat i na širokoúhlých objektivech.

Třešinkou na dortu podzimních fotosklíček je didymiový filtr, zvaný též “Redhancer”. Dokáže v obraze zesílit červené, hnědé a oranžové odstíny (a ubrat žluté), bez citelnějšího ovlivnění ostatních barev. Umožní vám zachytit výrazné podzimní barvy tak, jak na nás v krajině opravdu působí.
Potíž je jediná. Sehnat jej. Během několika posledních let didymiové filtry prakticky vymizely z nabídky všech hlavních výrobců.
Lze je sice občas najít u asijských prodejců, ale kvalita fotofiltrů z těchto zdrojů bývá, velmi slušně řečeno, hodně problematická. Na jakémkoliv fotografickém filtru se přitom nevyplatí šetřit: Proč utrácet velké peníze za opticky co nejlepší objektivy, když pak jejich kvalitu zdegraduje “levný” fotofiltr na úroveň nejobyčejnějšího laciného setového skla.
Rozumnou cestou je hledat starší didymiový filtr od renomovaných výrobců v bazarových nabídkách - občas se objeví. Sám jsem takto získal “Redhancer” špičkové značky v krásném stavu. Jen je třeba se smířit s pracnějším čištěním: Nanovrstvy, skvělou výhodu nejnovějších technologií, která údržbu neskutečně usnadní, na těchto starších filtrech prostě nenajdete.

     Přeji dobré, podzimně nízké, zasněné a měkce kreslící světlo, dlouhé stopy mraků na modrém nebi nad žlutooranžovými korunami javorů, jeřábů a třešní ptáčňic, ranní pruhy slunečních paprsků v mlze a čisté linie stromů v mokrém lese :-)

Jiří Skořepa

zpět na úvodní stranu